2018: Silvestrovský speciál
Pravidelní návštěvníci blogu vždy už ví, co je na Silvestra bude čekat. Pořádná dávka emocí. Pokud si teda pod pojmem emoce představíte nevkusné, nemístné a někdy až trapné vtipy, které jen podtrhují zoufalou situaci. Tentokrát tu truchlíme u speciálu již pošesté a doufám, že to oceníte minimálně stejně jako loni, protože psaní těchhle dlouhých strof je docela náročný. Čeká Vás výzva, statistiky, shrnutí roku a bonus na závěr, užijte si článek.
Výzva na začátek
Protože vím, že většina lidí pravděpodobně nedočte tento článek až úplně do konce, dávám svou výzvu už zde. Nutně hledám kohokoli, kdo by mi byl ochoten, třeba jen občas, pomoct s blogem. Napsat sem tam nějaký článek, dopřekládat teorie a tak. Prakticky nic po Vás nebudu žádat, budu rád za každou pomoc, třeba si to jen vyzkoušíte a nebude Vás to bavit i to se počítá.
Zájemci mne můžou kontaktovat buď přes email - oqapo(a)seznam.cz nebo přes aplikaci Discord, kde se jmenuju prostě jen oqapo.
Statistiky
Nejnavštěvovanější den: 3. srpna 2017 - 58 lidí
Většinou má zvyšenou návštěvnost na blogu na svědomí nějaká událost. Buď je to vydání hry, zvýšený počet článků anebo třeba vánoční svátky, když už je zvykem, že se zde objevuje více článků než během roku, protože je prostě o čem psát. Letošek je anomálií, srpen je jeden z letošních měsíců ve kterých vyšel pouze jeden článek, nic se prakticky nedělo, pokud nepočítám, že 26. července vyšel díl 10 gnomes, ale to opravdu není něco, co by mohlo takhle zvýšit návštěvnost. Buď se dělo s blogem něco, o čem dosud nemám tušení nebo to byla prostě jen náhoda.
Roční rekordy návštěvnosti let minulých:
2016 | 1. leden | 79 | Submachine 10 |
2015 | 21. prosinec | 178 | Submachine 10 |
2014 | 14. březen | 133 | Submachine 9 |
2013 | 6. únor | 96 | ??? |
2012 | 28. září | 207 | Submachine 8 |
2011 | 8. leden | 96 | ??? |
2010 | 19. prosinec | 154 | Submachine 7 |
2009 | 10. říjen | 71 | Submachine 6 |
Znamená to, že za dobu, co tento blog spravuju, je tento rok nejslabší. To stejné jsem říkal i loni a pokud se s Mateuszem něco nezačne dít, tak to tak bude pravděpodobně i pokračovat. Možná si říkáte, že je to můj blog a moje zodpovědnost. To sice je, ale nemůžu přece vařit z vody a na nějaké rozšíření zaměření, jak jsem zjistil, nemám moc času ani trpělivosti.
Nejméně navštěvovaný den: 10. srpna 2017 - 3 lidé
Po tomto zjištění začínám pochybovat o smyslu těchto statistik. Nyní se totiž prakticky nemůžou vztahovat k žádným hrám, takže jsou úplně náhodné a v tomto případě i poněkud bizarní. Přece jen, tenhle nejméně navštěvovaný den přišel hned týden po tom nejnavštěvovanějším, bez jakéhokoliv důvodu? Protože na blogu se v tu dobu nedělo vůbec nic :D.
Počty článků v minulých letech
2016 | 87 |
2015 | 76 |
2014 | 95 |
2013 | 160 |
2012 | 162 |
2011 | 61 |
2010 | 197 |
2009 | 60 |
Počet článků za právě uplynulý rok: 82 článků
Každý rok má své evergreeny, výplňové články, které zaspamují blog, tak že je počet článků vyšší, než by se zdálo. Letos byla evergreenem má iniciativa při desátém výročí blogu, když jsem se rozhodl, že po dloooouhé době opravím Hernu, tak aby lépe odpovídala současnosti a tak aby konečně všechny hry fungovaly jak měly. Vzhledem k tomu, že spousta her měla třeba jen odkaz na dnes už neexistující stránky PastelGames, tak bylo asi nejlepším řešením přesunout všechny hry do článků zde na blog a to jsem přesně udělal. Celkem to letošku přidalo 44 článků a všechny tyto články byly vydány v červnu, který teď vypadá jako nejaktivnější měsíc za hodně dlouhou dobu. No, jak se to vezme.
Ale jak už jsem naznačil, každý rok měl takové články. Loni to byly Morfoláci a rychlomalby, které dohromady tvořili 69 článků. Předloni to byly zase teorie z Universe (43 článků) a takhle by se něco našlo snad každý rok. Co tedy letošní počet článků znamená? To, že je nyní na blogu 987 článků (docela pěkný číslo :D) a zbývá jen několik a bude jich celý tisíc a mě jako vždy zajímá (protože v tomhle ohledu moc kreativní nejsem), co bych si pro Vás mohl přichystat v 1000. článku?
Shrnutí roku měsíc po měsíci
Ano, dřív jsme byli zvyklí, že tradiční shrnutí roku na blogu a v komunitě Submachine přicházelo v denní edici, ale od minulého roku se změnil plán a ušetřím čas jak Vám tak sobě, protože si přece nemůžu události cucat z prstu, když se toho moc nestalo.
Leden
Leden je jako každý rok měsíc nadějí, které brzy vyhasnou. Doufáme, že se Mateusz už konečně vzpamatuje a začne zase plně pracovat na věcech realných a přestane mluvit tak moc, jak to mají ve zvyku Realisté, kteří svůj volební potenciál viděli někde u 15 %. Ale teď pryč od menší politické agendy. V tu dobu jsem měl perfektně vyřešen obsah blogu tím, že jsem sázel přeložené díly Morfoláků a ty nemusíme ani zmiňovat.
10. ledna Mateusz po delší prodlevě konečně vydal své tradiční shrnutí roční práce. Jelikož toho za rok 2016 neudělal mnoho, tak si nechal zaškrtnout v to-do listu za rok 2016 i takové malichernosti jako je velikonoční kraslice. Na rok 2017 si naplánoval TBG - The Big Game, což je z dnešního hlediska už pouze špatný vtip anebo třeba komiks Revolutions: Apocrypha, který asi reflektuje nový název Jatskova youtube kanálu.
22. ledna vyšel informační směsočlánek, který informoval o tom, že Inirdin chystá třetí Submachine trailer s voiceovery poznámek ze hry, které namluvili fanoušci. Ovšem mezitím uběhl skoro rok a Inirdin vystřídal několik konceptů, z kterých se mu ani jeden nelíbil. Můžeme se tedy jen sázet jak dlouho mu ještě voiceovery, který sám neostyšně popsal slovem "cringe" (SKANDÁL BLESKU, volejte Pavla Novotného), budou ležet v šuplíku, nebo teda spíš ve složce počítače. Dále jsem v tomto článku hovořil o dilematech Submachine Universe a o tom jak budu psát článek o budoucnosti blogu. Holt článek nikdy nevyšel a tento článek hovořil o věcech, které se vlastně nestaly, SKANDÁL BLESKU.
23. ledna si to už Mateusz se Submachine Universe rozmyslel a já jen hloupě překládal článek jak mám ve zvyku, protože dneska asi hodně z Vás pořád neumí anglicky, že? V článku se dále píše o přestavbě Submachine v Game makeru, která ovšem teďka nedávno dostala název a to Vám musím říct - Submachine: The Legacy. Wow, obecenstvo tleská. Prý vyjde po TBG, ale jak už jsme se přesvědčili Mateusz s TBG příliš nespěchá. Zlomový tento článek byl i v tom, že jsme se dozvěděli, že Karol "All stars" Konversky, mimochodem jedna z mých oblíbených značek bot, odmítl napsat scénář ke Covert Frontu 5, proto asi o pár měsíců později Mateusz zkusil spin-off.
Velký kreslený pytel Konwersek se s Vámi snaží obchodovat v sérií The Fog Fall
26. ledna po sadě rozbitého nádobí u Skutníků doma konečně vyšlo Submachine Universe HD.
Únor
Únor byl tím klasickým měsícem, kdy se vlastně skoro nic nestalo.
10. února, ne dlouho po vydání SubUHD, ano, krkolomnější zkratku jsem nevymyslel, vyšla aktualizace. Mateusz jako správný vyděrač podmínil aktualizace Universa tisíci dolary na svém Patreonu, za což by se nestyděl ani vyděrač v béčkovým bondovským filmu. V článku se vlastně dozvíme, že nejsem od pravdy moc daleko, protože Mateusz na svém livestreamu zněl jako ruský mafián, když se snažil imitovat Donalda Trumpa.
Mateuszovo padoušské já se zbraní a kontrastním bratrancem kocoura Einsteina
14. února to po herně schytal i seznam lokací. Limit článků profesionálního webhostinguu blog.cz dosáhl svého vyvrcholení v bodu G, konkrétně na čtyřiceti tisících znaků. Jsou limity, přes které nejde ani televize Nova, která tuto ďábelskou službu vlastní. Jak se často k situaci na blog.cz vyjadřuju, tak Vám musím něco požalovat. Tady ne blogu už nejde ani pořádně vycentrovat video, jako vážně. Hodím Vám sem můj oblíbený undergroundový hip hop rap crap song o Submachine a uvidíte, že se zobrazí místo uprostřed na levoboku.
37. Tento song je fascinujícím uměleckým přenesením atmosféry Submachine a prozrazuje nám některé tajemství, které nám Mateusz Skutnik dosud neodhalil. Například to, že v Submachine má prsty nějaký kapitán Seuman Gobákin (čas 0:41) nebo to, že Shivu ovládá zombie Kaddáfí. "Submachine, tu věc hned splašim." Mé basnické střevo říká, že teoreticky mohli zapojit i Vlašim (okres Benešov)
Březen
Březen byl plný Morfoláků a řádně je doklepal do konce. Co na to říct? Asi jen to, že Vám děkuji za to, že jste je neposlali do facebookové skupiny Překladatelských perel.
Duben
V dubnu jsem tak nějak ještě rozdýchával to, že jsem vydal všechny Morfoláky a blog bude opět v existenční krizi, takže vlastně oba články, co jsem vydal, jsou v souvislosti s Morfoláky. A pozor! 1. dubna nevyšel žádný rádoby vtipný článek nebo fake news, už asi stárnu, že si ani aprílovský "vtip" nepřipravím.
27. dubna jsem vydal porovnání pražské prašné brány a gotické věže z Morfoláků. Kdo by jen věřil tomu, že když si Mateusz pro vzor své malby vygooglil gotickou věž, tak mu tam padla prašná brána.
30. dubna jsem pro změnu rozpitval kódy úrovní v Submachine 3, k čemu mě vlastně taky inspirovali Morfoláci, postavou, která se jmenovala Louvuttu Slitta nebo tak nějak. Hlavně, že už víme, kde je Firoga.
Květen
Pokud jsem o únoru řekl, že se nic nedělo, tak květen jakbysmet.
7. května vyšel článek o tom, že jeden z tvůrců bývalého PastelGames se vysral na hry a šel ze svých dvou babiček udělat seriál. Ale kdoví, třeba má taky lednový syndrom, syndrom velkých plánů, které se nanaplní, protože to zatím vypadá, že se nic moc neděje.
Červen
Všichni pomalu čekali, co se bude dít. Deset let blogu a vy jste jako vždy jen seděli a čuměli. Klasika. Chtěl jsem tajnou oslavu, vy jste vážně čtenáři k ničemu.
6. června jsem pomalu začal pracovat na svém narozeninovém překvápku, které tak trochu překvápko nebylo, když jste ho mohli všichni vidět v realném čase, ale nevadí, já si na to přes Vánoce už zvykl, že si všichni přijdou na dárek dřív než 24. prosince. Začalo to vytvořením třetí stránky pro hernu, která zůstala dosud nevyužitá. Poplácejte mne po zádech, jsem pašák!
8. června jsem o svých předchozích aktivitách informoval v článku a blog se tímto dnem stal dvouciferným. V článku jsem taky zmínil můj 37=P projekt, na který byste třeba už jakože mohli přijít co to je, protože už mě to vážně nebaví všude cpát ty indície. V tu chvíli jsem měl patovou situaci ve škole, takže jsem to moc neprotahoval, tu ovšem mám i teď, asi to už vážně nezvládám.
11. června vyšla další aktualizace Universa, tohle uslyšíme v tomhle článku ještě často.
21. června jsem napsal recenzi na polské obálky. Nejen, že k nám dovážejí nekvalitní potraviny, ale dokonce jsou jejich obálky takový mrchy, že se nedají normálně rozlepit a když už se na to jde nůžtičkama, tak to dopadne špatně, jakože GONE WRONG. V Polsku nestojí za nic obálky, u nás zase pošta. Američané dostali Mateuszův dopis dřív než obyvatelé bájné Čekíje, do které se nejezdí přes Atlantský oceán, ale přes pár kopců. Třeba si to rozmyslím a dám vám zde ty bolestné záběry umírající obálky, aby jste zažili se mnou jaké to je.
37. Dnešní mládež už ani neví jak se otevírají dopisy, ti by nejradši otvírali jen ty své fejsbůky
Červenec
Červenec pro mě byl speciálně výjimečný, protože jsem si jakože odjel na expedici o které mám už měsíce rozepsaný článek, ale pořád se mi nepodařilo ho správně pojmout a uchopit, jako správný archanděl Uriel s kamarádem Sandalfonem. Všechno se ještě dozvíte, kamink sůn tventy ejtýn.
37. Uchopování druhého příchodu spasitele, moderují: Kačenka a ta druhá bába
18. července Mateusz vydal jakousi kRavínu. Další z her, které rozšlapou vaše očekávání od Mateuszových her, on přece zatím jen a jen experimentuje a já samozřejmě zmínil svou expedici. Vydání článku z expedice jsem specifikoval na dobu okurkové sezóny, která asi jakože asi neproběhla, když článek zatím nevyšel, ale zároveň se děje celou dobu, protože článků není moc.
23. července jsem už snad naposled těžil z Morfoláků.
26. července měl Mateusz narozeniny a protože tak stejně jako blogu mu nikdo oslavu a dárky nezařídil, tak si to vykompenzoval dárkem pro ostatní. Daroval nějakých deset skřetů, nechápu co to mělo být a ta mapa? To jsou snad nějaké geokešky, ne? Možná je čas pro menší EXPEDICI? Na to házím apokalypsu!
Nicneříkající ukázka z expedice
Srpen
Pokud jsem o květnu řekl, že se nic nedělo, tak srpen jakbysmet. Vážně vůbec nic, jen snad možná...
5. srpna jsem se rozhodl, že by jakože možná někdo mohl potřebovat pomoc s těmi deseti skřety, ale textové návody by zde nefungovali, tak jsem nasázel hromadu videí, která opět nejdou vycentrovat a k tomu ještě pár epizod chybí. Pokud se někdo nudí, zapněte OBS, nahrajte ty chybějící skřety a hoďte to prosím na youtube, díky.
Září
V září vyšel další update Universa, o kterém Mateusz pomlčel a mimojiné jsem si vzpomněl, že mi v rozepsaných článích leží seznam epizod Morfoláků, těžení z tak mrtvýho tématu se dál koná.
Říjen
V tomto měsíci jsme zjistili, že vůbec proběhl nějaký update. Život na blogu se za ty roky tak zpomalil, za to realný život nestačím stíhat. Filosofické.
3. října jsem na to po upozornění jistého pana S. přišel. Mateusz v dobu už měl rozpracovaný spin-off na svůj nekonaný Covert Front 5.
Listopad
Listopad po pár měsících klídku překvapil a roztočil Arnoštkova hvězdná kola.
"Arnoštek je prostě boží!"
6. listopadu přišla další aktualizace a já jsem konečně článku věnoval dostatek času tak, že jsem rozepsal všechny nově přidané lokace, to se zas tak často nestává. Dokonce jsem detailně popisoval lokace.
7. listopadu se zase seznam lokací musel o něco rozdělit. Nyní je takový rozpolcený. No, co chcete, já ty důvody nebudu stále opakovat.
15. listopadu nastal Den D, Mateusz vypustil bílé koně na kterých přiběhl Covert Front 5. Problém byl v tom, že při porodu CF5 došlo ke komplikacím, museli na něj císařákem, měl vyboulenou hlavičku a doktor s ním párkrát škubnul o stůl, takže ho radši pojmenovali Peter Navarre Crecy. Někteří mu taky říkají Point N. Click, protože se to líp čte. No a já měl a jak vidíte stále mám druhé Vánoce ze svých už tak starých vtipů o Covert Front 5, že o nich píšou dokonce i na Wikině. No, necháme lidi nalákat do další pasti, co myslíte... takže... COVERT FRONT 5: THE ROAD BACK IS HERE, MATEUSZ SKUTNIK ANNOUNCED A NEW EPISODE OF HIS CLASSIC PETER N CLICK, POINT NAVARRE CRECY SERIES. A teďka napsat za to, že o tom informoval THE SUN nebo MIRROR, to by si Trump zase stěžoval na FAKE NEWS. Obrázek k tomu, ať to přižene pozornost vyhledavačů.
Screen of the new Covert Front game created by Mateusz Skutnik
Prosinec
A už jsme doma, to bylo dlouhý co? A to jsem to kdysi rozebíral po dnech. Co se stalo teda tento měsíc? To už je novodobá historie. Mateusz z ničeho nic ukončil hru, která nikdy neměla být hrou a nikdy neměla mít konec a my tady řešíme současné retro rozvržení blogu v jediné anketě tohoto roku, žádná další už letos nebude, takže si pospěšte a pojďte se s námi podělit o názor v Anketě #86. Jo a taky doufám, že jste se už dočkali dalšího zklamání v podobě Where is 2018, protože v mé časové zóně ještě nevyšlo.
Jinak, Mateusz včera hrdě sdílel na Twitteru a Facebooku status s fanouškovským přebalem Submachine, z kterého byly hned všichni udělaní. Jako správný skeptik a grafik Vám musím říct, že je kvalita není nijak valná, autor mimochodem použil Inirdinovu tapetu, což by ani nevadilo, ale použil ji docela špatným způsobem. Zasadil ji do pozadí a dost nevkusně. Což by ani tolik nevadilo, jako hlavně to, že má sakra hodně provokativní jméno!! JÁ SI TO VÁŽNĚ NEMOHL ODPUSTIT, SÝKORKA S BARTOŠEM TO TU JEŠTĚ VÁŽNĚ NEBYLO!
Typická ukázka symbiózy
Uvidíme co přinese další rok, třeba to nebude vůbec nic jako poslední dva roky. Teďka bych Vám měl napsat taková ta klišé o tom co Vám přeji do nového roku, ale proč to dělat když na to existuje způsob, jak se z toho vyvrtat. Nevěříte? Věřte.
PF 2018
Bonus na závěr
Pokud jste čtení mých textů pořád neměli dost mám tady pro Vás lahůdku. Něco, co jste ode mě ještě nečetli, protože nejspíš nevíte, že jsem někdy něco takového psal. Jednu dobu jsme totiž s kamarádem z nudy parodovali dezinformační weby a vzniklo z toho SAD7. Většinu článků teda psal kamarád, ale já Vám zde hodím jeden celý článek, který jsem napsal já, pod pseudonymem Jaroslav Hanzlík. To zní legitimně, že? Taky jsem si mohl říkat třeba Tomáš Gurbal :D Užijte si to.
Nedávno jsem si procházel nezávislé blogy portálu blog.cz, přičemž jsem narazil na velice zajímavý názor. Dnešní mládež tráví mnoho času v obchodních centrech. Do té doby jsem si toho nikdy nevšiml, avšak nyní mi došlo jak moc pravdivé to je. Není se čemu divit, když spratci sedí ve stínu v koutech místních rychlých občerstevních, na lavičce s nejlepším dosahem wi-fi a nejkratší vzdálenosti od pultu, kde se vydávají ty čízburgy. Vedla se dlouhá diskuze proč tomu tak je. Já nebudu diskutovat, já se zajdu zeptat k příslušným orgánům, jelikož tato činnost nese i svůj odborný název "Mallboring".
Čízburg zakoupený v nejmenovaném místním fastfoodu
Nacházím se právě v obchodním centru Kotel v Jirkovicích. Je zde parta tří nedorostlých smradů. Dva samci, jedna samička. Skrývám se za zdejším květináčem s fíkusem či co to je. Budu se musit přiblížit, neměl by to být problém jelikož mají všichni skloněny hlavy do těch telefounů. Přeběhl jsem za druhý fíkus, jsem téměř vedle nich. Počkejte. Právě mě oslovila nějaká žena s kočárkem co tady dělám. Musil jsem ji expresivně odpovědět, že jsem novinář, přičemž ona mi začala nadávat jak jsou media zkorumpovaná a že píšu stejně jenom lži, které mají manipulovat lidmi. Když jsem ji odpověděl, že jsem nezávislý novinář pro nezávislé zloviny SAD7, omluvila se mi a já ji dal hrníček s logem našich zlovin a řekl jsem ji ať naše články čte, zasmála se, přijala hrníček a pokračovala dál. Vždy mě takováto příjemná zkušenost potěší.
Milá paní s kočárkem
Nyní zpátky k mládežníkům. Mezitím co jsem se zde vybavoval s milou paní, jeden ze samců stihl zvednou hlavu a přišlo mi trochu, že se dívá přímo na mě. Vždy když jsem takto paranoidní, tak si říkám; "Jardo, ty vole, zase sis nevzal prášky.", jenže teď jsem nejspíš halucinace neměl. Ten parchant po mě začal řvát: "Co tam děláte?", přičemž zbylé dva objekty zvedli hlavu také. Byl jsem trochu v Rozpacích, ale pak jsem si uvědomil, že Rozpaky je jméno jedné městské čtvrtě tady u nás v Jirkovicích. Vystoupil jsem z houští, ukázal že v ruce mám jen diktafon a řekl: "Neublížím Vám, jsem jen novinář.", všechny objekty se z nepochopitelného důvodu začaly smát a ta zmalovaná ve smíchu řekla: "To je nějaký prenk ty vole?". Nevěděl jsem co slovíčko prenk v mládežnickém slangu znamená, ale jelikož jsem vždy připraven, vytáhl jsem ze stínu mé kapsy u bundy můj "Kapesní slovník z tradiční češtiny do svagerštiny", který napsal Ota Cvrček, doporučuji.
Takhle nějak vypadal ten fíkus
Ota Cvrček je jeden z předních českých svagologů, zabývá se současnou generaci Z už po celou dekádu. Dokázal se infiltrovat do stínu dnešních mládežníků, zkoumal facebookové skupiny, školské vztahy, "gengy", dnešní koníčky, tímpádem i tzv. Mallboring, kterým se zabývám i já v tomto článku.
Opět se vrátíme zpět k našim třim objektům. Ve slovníčku jsem si nalistoval slovo "prenk", které údajně mělo znamenat - debil, penis a mělo údajně původ z romštiny. Nasral jsem se proto a všem třem jsem vlepil jednu výchovnou, tak jak se to dělalo za nás. Naneštěstí mne viděla místní imperialistická ochranka, která mě z obchodu vyvedla. Potom, co jsem se před obchodem znovu podíval do slovníčku jsem zjistil, že jsem si místo překladu slova "prenk" našel překlad slova "kar". Otu Cvrčkovi už nikdy víc nevěřím.
Typický mládežník příslušnosti svagerské
Jelikož nejsou Jirkovice zrovna velké a poblíž žádné jiné obchodní centrum nemáme, tak jsem se rozhodl na tutu otázku dotázat v ČVC-RM - České výzkumné centrum pro rozvoj mládeže, jelikož tam mám známého Otu Cvrčka, možná jste o něm už slyšeli, tak jsem měl určitá privilegia v tom, co mi zdejší výzkumní pracovníci mohli ukázat, z jejich nejnovějšího výzkumu jsem totiž dostal docela šok. Já zrovna patřím k těm, kteří si myslí, že za většinu věcí můžou imperialisté, ale v souvislosti s mallboringem jsem to opravdu nečekal, myslil jsem, že mládežníkům jen chybí pořádná vojna.
Oťák mi vysvětlil, že si to myslí většina lidí v mém věku, i on si to myslil, než se touto problematikou začal zabývat dopodrobna. Pravda se ale nachází tam, kde bychom ji nejméně čekali. Západní imperialisté sponzorují výstavbu obchodních center a zároveň s tím nechá chátrat většinu hřišť a míst, kde by se dala provozovat nějaká jiná volnočasová činnost pro mládežníky než je mallboring.
Ptáte se proč to ti zlořádové dělají? Je to velice jednoduché. Chtějí z našich dětí udělat sociopaty, kteří si dokáží s někým povídat jen přes mobilní aplikaci, aby mobilní aplikace měly větší výdělky z nových sad emotikonů a aby vláda mohla snadněji manipulovat s další generací. Zároveň i rychlá občerstvení v mallboringu hrají velkou roli. Cílem je taky nechat více mládežníků ztloustnout, aby byli více líní jít proti nadcházející superimperialistické vládě a jen celé dny seděli ve stínu, dokud by je ve čtyřiceti devíti neuchvátil expresivní infarkt.
Dítě s příznaky sociopatie
Byl jsem opravdu šokován, nedovedete si představit jak. Cítil jsem, že musím něco udělat a zároveň jsem cítil úplnou bezmoc, ale aspoň jsem věděl kdo může za všechny mé problémy. Zrovna třeba teď, když článek píšu na počítači mi začal vypadávat internet, po této zkušenosti si snad už nemohu myslit nic jiného, než jen to, že mi imperialisté chtějí zabránit tento článek zveřejnit.
S Oťákem už máme plán, již brzy vám ho představíme. Hlavní je, že už víte pravdu.
Ukázka z knihy Oty Cvrčka
Epilog
Pokud Vás ukázka zaujala musím Vám bohužel sdělit, že na SAD7 už nepřispíváme, ale můžu Vám poradit, že 37=P je věc podobného ražení, ale jiné formy. Nápověd máte v celém článku dost (snad krom bonusu, když nepočítám tenhle epilog), kdybyste si nevěděli rady, můžete použít ještě záchranný blog. Ještě chci upozornit, že expedice s 37=P nemá vůbec nic společného, takže si to nepleťte do sebe.
Připomeňte si speciály z minulých let: 2013, 2014, 2015, 2016, 2017
Již brzy přijde nečekaná změna, snýkpýk na scénu:
Takovýhle humus jsem po anketě #86 vážně nečekal, velebnosti jdu blejt
Komentáře